| Ročník 2016 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Komfort v hnízdě Čerstvě vylíhlá mláďata rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a jedno vejce, které ještě na vylíhnutí čeká. Mláďata z tohoto hnízda měla to štěstí, že jejich rodiče ve svém hnízdě odhalili vejce kukačky obecné (Cuculus canorus) a vyhodili ho z hnízda pryč. Mláďata rákosníka se tedy mohla vylíhnout a mají šanci přežít do dospělosti. | Malý Calimero Čerstvě vylíhlé mládě kukačky obecné (Cuculus canorus) v hnízdě hostitele rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus). Malá kukačka během několika dní vytlačí všechna vejce hostitele z hnízda ven, aby v něm zůstala sama a adoptivní rodiče mohli pečovat pouze o ni. | Přežije jen jedna. Hnízdo rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) dvojnásobně parazitované kukačkou obecnou (Cuculus canorus). Protože v hnízdě hostitele může přežít pouze jedno kukaččí mládě, vytlačila již malá kukačka všechna vejce rákosníka ven z hnízda a na řadě je i vejce zatím nevylíhlé kukačky. Na Mutěnických rybnících je vícenásobný hnízdní parazitismus častý a kukačky tu o hnízda tohoto hostitele intenzivně soupeří. |
| Ročník 2019 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Nelítostný hladovec. Pohled do hnízda rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), ve kterém se ovšem namísto malých rákosníků vylíhlo mládě kukačky obecné (Cuculus canorus). Mládě kukačky začíná okamžitě velice nápadně žadonit o potravu a rapidně roste. Již dva dny po vylíhnutí je dost silné na to, aby z hnízda vytlačilo ostatní vejce a zajistilo si tak péči adoptivních rodičů pouze pro sebe. | Osvětlení nového života uvnitř vejce. Pórovitá skořápka ptačích vajec umožňuje světlu pronikat dovnitř. Díky tomu můžeme spatřit embryo vyvíjejícího se jedince, a stanovit tak poměrně přesně čas jeho vylíhnutí. Tato metoda se odborně nazývá „candling“, ačkoli dnes již používáme speciální držáky se žárovkou namísto držení vejce před plamenem svíčky. | Jako vejce vejci? Ne! Některé ptačí samice, i když patřící ke stejnému druhu, snáší trochu jiná vejce. Nápadné je to například u kukačky obecné (Cuculus canorus). Na obrázku vidíme vejce tohoto hnízdního parazita snesená k hlavnímu českému hostiteli, rákosníku velkému (Acrocephalus arundinaceus). Je nápadné, že některá vejce (umístěná schválně blízko sebe) jsou si velice podobná a byla tedy pravděpodobně snesena stejnou samicí. Díky této vzhledové variabilitě vajec máme možnost jednotlivé samice kukaček identifikovat a klást si tak další zajímavé ekologické a evoluční otázky. |
Soutěž podporují a zajišťují:
