| | |
|
Ročník 2019 |
Kategorie Věda fotogenická |
 Atraktivní sliz Polysacharidový obal semen přitahuje prospěšné kořenové bakterie (zeleně), které jsou pak během klíčení připraveny kolonizovat kořen a poté stimulovat růst rostliny.
|  Od narození spolu! Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) kolonizují rostliny již během klíčení. Poté stimulují růst rostlin (např. produkcí fytohormonů) a zajišťují si tak více kořenového sekretu jakožto zdroje energie.
|  Fluorescenční strom Ve skutečnosti část listu kolonizovaného na svém povrchu prospěšnými bakteriemi (zeleně). Fluorescence chloroplastů červeně, fluorescence průduchů modře.
|
Kategorie Vědecké selfie |
 Mimozemšťan Výběr květů huseníčku pro následnou lokalizaci proteinů v klíčícím pylu.
|
Kategorie Vědci a jejich hobby |
 Umění (pra)starých mistrů Věděli jste, že Saúdská Arábie je světovou pokladnicí prehistorického umění? Nesčetné lokality cenných petroglyfů měl jen málokdo možnost shlédnout a prozkoumat.
|  A přece se točí Světelné stopy hvězd ve pouštním skalním městě v Saúdské Arábii. Patrná je různá barevná teplota hvězd. Délka expozice 4 h.
|  A přece se točí Světelné stopy hvězd nad lávovým polem a sopkami Harrat Khaybar v Saúdské Arábii. Patrná je různá barevná teplota hvězd. Délka expozice 5 h.
|
Ročník 2020 |
Kategorie Věda fotogenická |
 Prospěšné bakterie místo hnojiv Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) běžně kolonizují rostliny a významně stimulují jejich růst či odolnost. Rostlina jim naopak poskytuje část své produkce cukrů. (Snímek horní části kořene a prázdného semenného obalu huseníčku ve 3D rekonstrukci z konfokálního mikroskopu).
|  Prospěšné bakterie Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) kolonizují rostliny již během klíčení. Poté stimulují růst a odolnost svých hostitelů. Rostlina jim naopak poskytuje část své produkce cukrů. V přírodě zřejmě neexistují rostliny bez symbiotických bakterií.
|
Kategorie Živly v přírodě |
 Stále aktivní Bromo Indonéská sopka Bromo uprostřed vulkanického komplexu Tengger vykazuje kolísavou aktivitu i v rámci dne. Poslední ničivý výbuch, který přetvořil krajinu této kaldery, se odehrál roku 1974.
|  Brána do pekla Bouře nejsou hněv boží, je však pravou, že blesky zabijí 4x častěji muže než ženy, trvají asi 1/4 s, dosahují teploty kolem 30 000 °C a teče jimi proud asi 50 000 A. Přesto je lov blesků oblíbenou disciplínou fotografů (4x častěji můžu než žen).
|  Láska bouřku nevidí! Bouřlivé červnové odpoledne v Mnichově po skončení mikroskopického workshopu. Lidé z náměstí se stihli schovat před lijákem jen tak tak. Ti milenci ale samozřejmě zmokli.
|
Kategorie Věda v karanténě |
 Všední den v houmofisu Protože byly zavřené i školy, člověk se přes den těžko soustředil.
|  Rejnok manta fluorescenční A jak jsme nemohli experimentovat, zpracovávali jsme alespoň mikroskopické obrázky. Z gigabajtů dat z fluorescenčního mikroskopu se vynořil rejnok manta. Ve skutečnosti špička listu huseníčku během sledování kolonizace jeho povrchu prospěšnými bakteriemi (zeleně), modře - chlorofyl, červeně - průduchy.
|
Ročník 2021 |
Kategorie Věda fotogenická |
 Siločáry Povrch listů kolonizují nejrůznější druhy bakterií, jak patogenní, tak prospěšné. Prospěšné bakterie mohou například chránit rostlinu před patogenními mikroorganismy produkcí antibiotik či toxických látek. (Zeleně: bakterie, fialově: stěny rostlinných buněk, modře: chloroplasty v buňkách průduchů.
|  Ze dřeva lze vyrobit ledacos – jen ne stromy. Spisovatel Jan Sobotka to vystihl dobře. Dřevo je produktem rostlinných buněk, které kolem sebe vytvářejí buněčnou stěnu složenou ze směsi organických látek, jimž dominuje celulóza, hemicelulóza a lignin. Syntéza, export a ukládání těchto látek jsou přesně regulovány. Právě díky tomu nabývají rostlinné buňky, a potažmo celá rostlinná těla, specifických tvarů a fyzikálních vlastností. Silné buněčné stěny mají především cévy, které vedou vodné roztoky z kořenů do nadzemních orgánu rostliny.
|
Kategorie Múzy ve vědě |
 Boží světlo Vzácné chvíle v přírodě, kdy krajinu nasvítí zajímavé světlo, vyvolávají otázky, jak to funguje, pro koho a proč? Mohou podněcovat naši zvídavost nebo relaxovat naši mysl a pomoci vnímat svět v dobrém světle.
|  Úránia - múza hvězdářství Ve starém Řecku byla astronomie považovaná za umění a jejím patronem Úrania, dcera Dia. Fotografování noční oblohy organicky spojuje umění, řemeslo a vědu. Na snímku dráhy hvězd po pětihodinové expozici v jihozápadní části oblohy na jaře nad pouští Rub al-Chálí. Zajímavá je různá barevná teplota jednotlivých hvězd.
|  Povstání přírodního tvaru Tvary a barvy v našem životní prostředí zásadné ovlivňují náš duševní vývoj od narození. Za vznikem rozličných přírodních tvarů přitom stojí relativně jednoduchá a univerzální pravidla, jejichž podstata tkví v matematice či fyzikální-chemii. Právě neviditelné interakce specifických molekul, koncentrační gradienty a elektrické náboje v buňkách živých organismů vedou nakonec k formování fascinujících makroskopických struktur.
|
Kategorie Vědci a práce domácí |
 Nakrájej zelí, řekla. Hlávkové zelí bylo vyšlechtěno z brukve zelné původně rostoucí ve Středomoří. Konzervované pomocí fermentace bakteriemi mléčného kvašení bývalo v zimním období důležitým zdrojem vitamínů našich předků.
|
Ročník 2022 |
Kategorie Věda fotogenická |
 Pyl v prašníku Jakmile se plně vyvinou pylová zrna (modře), prašník praskne (růžově) a pyl může být roznášen pomocí větru nebo opylovačů na blizny stejného či jiných květů. Prašník obvykle nese dlouhá nitka (zeleně). Huseníček rolní, přirozená fluorescence snímaná pomocí konfokálního mikroskopu.
|  Oko Půdní bakterie (zeleně) prožírající se svazky pektinu, který je důležitým polysacharidem ukládaným na povrchu semen (fialově). Pektin ve vlhkém prostředí nabobtná do podoby gelu, což chrání klíčící semeno a také poskytuje potravu bakteriím, které se mohou rychle namnožit a efektivně kolonizovat mladý kořen. Mnoho druhů bakterií žije na kořenech a přirozeně podporuje růst rostlin. (Fluorescenční mikroskopie, snímáno konfokálním mikroskopem.)
|  Asteroidy Zárodky rostlin v semenech jsou dobře chráněny díky semenným obalům. Pokud dojde k poruše transportu stavebních látek pro tvorbu semenného obalu (zde vinou mutace v komplexu exocyst, který řídí buněčnou sekreci), semena získají abnormální tvar a nekompletní obal. Vpravo dole normální semeno, ostatní mají mutaci v genu SEC15a. Semena huseníčku rolního, přirozená fluorescence snímaná pomocí konfokálního mikroskopu, 3D rekonstrukce ze série snímků.
|
Kategorie Vědci a dobrodružství |
 Altaj - nejvyšší pohoří Sibiře Trek panenskou divočinou přes Severočujský hřbet zabere krásných třináct dní. V polovině přecházíme třítisícové sedlo Medvědí tlapa (hřeben v pozadí), kde se na sněhu a zledovatělé suti zasekla ruská rodina se třemi dětmi. Mačky nemají, prochladli. Pomáháme jim přes sedlo, zahříváme děti, náročná akce trvá přes čtyři hodiny. Chodí tu málokdo – myslíme, že měli z pekla štěstí…
|  Grónsko Po dvanácti dnech putování arktickou divočinou přicházíme z přístavu Sisimiut podél polárního kruhu k nekonečnému grónskému ledovci. Pokrývá skoro celý největší ostrov světa a jeho mohutnost činí až tři kilometry. V těchto končinách musí být člověk odolný a zcela soběstačný. Odměnou je volnost, dobrodružství, panenská příroda, to vše ve společnosti skvělých parťáků.
|  Mouřenínem v Mauretánii Nákladní vlak s jemně drcenou železnou rudou je nejrychlejší cestou ze západního cípu Sahary do přístavu Nouhadibou. S desítkami vagónů a kilometrem na délku patří k nejdelším vlakům světa. Jede se nějakých 14 h přes noc, takže na rudě jíte, spíte i …. Nezastavujeme! O tři vagóny dál se veze pasák se stádem koz. Nadšení z hvězdnaté oblohy a nevšedního dobrodružství brzy střídá vlezlá zima a lepivý prach. Umýt ho zabere tři dny. Oblečení? Na vyhození.
|