Věda fotogenická

aktuální ročník soutěžepravidlakontaktgaleriepřihlášení

Radek Mikuláš
Geologický ústav AV ČR, v. v. i.


Ročník 2014
Kategorie Věda fotogenická
Druhohorní zahrádkářská kolonie Mořští bezobratlí vytvořili na konci druhohor vějířovitě uspořádané vrstvičky bohaté na organickou hmotu. V těchto vrstvičkách pak vyrostly kolonie bakterií - zásobárna potravy pro nuzná období. Nález pochází z Bílých Karpat.	Opěrný geologický profil, Sibiř V krajině, která během léta rozmrzá jen do hloubky několika decimetrů, jsou nejlepší geologické profily podél řek. Protože voda je dokonale čirá, je průběh vrstev dobře vidět i na dně řeky.	Voštiny na pobřeží, Turecko Jamky vznikající na povrchů pískovce a podobných hornin mají desítky různých variant tvarů a velikostí. Ty, které jsou na snímku, by v českých skalních městech vzniknout nemohly - jsou charakteristické pro oblasti, kam je větrem přinášena slaná tříšť mořské vody.
Ročník 2018
Kategorie Věda fotogenická
Záhadné trasy bublin Voda je jednou z fyzikálně nejsložitějších látek vůbec, což platí i jejím pevném skupenství. Cesta bublin - původně plynů rozpuštěných ve vodě - k povrchu ledové desky může být velmi složitá.	Ledová pyramida Na rozdíl od slavnějších kamenných pyramid ta na obrázku už dávno roztála, ale zachycená na fotografii může leccos napovědět o fyzikálních pochodech probíhajících každoročně na řekách a vodních nádržích.	Tisíce malých teploměrů v kostce ledu Vodní led je látka dosud plná záhad. Konfigurace bublinek a krystalků ukazuje na vliv teplotních, tlakových a zřejmě i dalších fyzikálních polí, ale nikdo dosud nesestavil rovnici, která by objasnila jejich vzájemné vztahy.
Kategorie Vědecké selfie
Pětadvacet selfie v zrcadlech bublin Snímek vznikl při odběru kalu z pramene uhličité minerálky poblíž Františkových Lázní. Dvě tmavá místa v prameni vypadala zdálky jako oči dravce; ale zblízka jsem ve vypouklých zrcátkách bublin našel jen sebe samotného...
Kategorie Československo objektivem vědců
Pět set let starý dubový pařez odolává holomrazu Dolanský rybník u České Lípy byl v zimě 2017-2018 povypuštěn, podobně jako během řady předešlých krutých zim. Dubové pařezy, jediné zbytky středověkého lesa rostoucího kdysi na místě rybníka, však odolávají.	Mech na severočeské skále přiblížený ledovými čočkami Ledová tělíska ve tvaru čoček vznikají v přírodě jen výjimečně. Jejich optické vlastnosti nejsou ideální, nicméně při troše snahy fungují jako zvětšovací skla.	Přírodní ledové čočky odrážejí oblohu nad Čechami Přírodní led dokáže vytvořit plejádu tvarů, ale ledové čočky přirostlé hranou ke skále jsou přece jen kuriozitou. Vznikly zřejmě při rychlém poklesu vody v jezírku za teplot hluboko pod nulou.
Ročník 2019
Kategorie Věda fotogenická
Špičáky a stoličky Led v ledopádech vzniká několika mechanismy a různými způsoby také zaniká. Díky množství kombinací přírodních pochodů jsou ledopády tvarově velmi pestré. Zde - poblíž vodopádu Kolný na okraji Českého Středohoří - vytvořila mrznoucí voda obří zuby - špičáky i stoličky.	Krása monokultury V divoké přírodě obvykle voláme po velké biodiverzitě. Co však říct na nekonečné porosty rákosu v jednom z rybníků Holanské kotliny? Snad jen to, že i monokultury mohou být krásné; a pak také to, že stovky či možná tisíce druhů mikrobů žijí v kořenech a v okolní slatině.	Zima a vítr Ačkoliv jsou mnozí přesvědčeni o velkém významu větru při tvarování skal, ve Střední Evropě je tento vliv v současné geologické době minimální. O ledu (který je také svéráznou horninou) to však neplatí; do ledových desek se vítr často zapisuje.
Kategorie Vědci a jejich hobby
To není čmelák Na stonku vpravo nesedí čmelák, ale kvete tořič čmelákonosný, jedna z nejvzácnějších orchidejí Čech. Tvar a barva mají přilákat skutečné čmeláky - opylovače. Tořičů je několik desítek druhů a všechny jsou takto nápadité. Velmocí jejich výskytu je Kypr asi se třiceti druhy; v Čechách a na Moravě jsme vděčni za tři z nich.	Pětiprstka O ta nevzácnější společenstva rostlin je potřeba pečovat, kupříkladu nepravidelným kosením luk nebo pastvou. V tomto ohledu se udělal za posledních dvacet let obrovský kus práce, a i proto je na louce poblíž liblického zámku nejen řada druhů orchidejí, ale i motýlů.	Slanisko v Sooské pánvi Botanika se stala mým koníčkem nejdříve na předměstských dvorcích a ve dláždění pražských uliček. Až později jsem si začal všímat, jak úzce souvisí výskyt určitých rostlin s geologickými ději.
Ročník 2020
Kategorie Věda fotogenická
Geologové bez kladívek (2) Paleontologové Michał Stachacz (vlevo) a Ondřej Kohout (vpravo) si vzali ke studiu geologického profilu na Kazínské skále raději notebook než tradiční kladiva.	Geologové bez kladívek (1) Dr. Michał Stachacz (Krakov) a Mgr. Ondřej Kohout (Praha) studují podmínky prostředí, v jakém se usazovaly droby a prachovce Kazínské skály.
Ročník 2021
Kategorie Věda fotogenická
Geologie ve výstavní síni (2) Akademická sochařka Dagmar Šubrtová se v posledním desetiletí své tvorby věnuje tématům z neživé přírody. Ve spolupráci s autorem snímku, zejména po terénních exkurzích, vznikla série krásných i varovných skulptur. Použitá technika využívá některých principů geologických dějů.
Kategorie Múzy ve vědě
Geologie ve výstavní síni (3) Akademická sochařka Dagmar Šubrtová se v posledním desetiletí své tvorby věnuje tématům z neživé přírody. Ve spolupráci s autorem snímku, zejména po terénních exkurzích, vznikla série krásných i varovných skulptur. Použitá technika využívá některých principů geologických dějů.	Geologie ve výstavní síni (1) Akademická sochařka Dagmar Šubrtová se v posledním desetiletí své tvorby věnuje tématům z neživé přírody. Ve spolupráci s autorem snímku, zejména po terénních exkurzích, vznikla série krásných i varovných skulptur. Použitá technika využívá některých principů geologických dějů.