| | |
|
Ročník 2014 |
Kategorie Věda fotogenická |
poštolka Mikromorfologický výbrus recentním vývržkem poštolky obecné. Výbrus byl vytvořen jako srovnávací materiál a zachycuje úlomky kostí, zubů a chlupů strávené oběti
| obilní jáma Mikromorfologický výbrus z výplně střeedověké obyilní jámy, Padovec, Brno. Výbrus zachycuje vrstvy slámy tvořící původní vystýlku obilní jámy. Při používánní byly zoxidovány a prosyceny rozkládající se organickou hmotou, při destrukci potom deponovány na dno jámy.
| karlovarský koberec Keříčky novotvořeného vřídlovce vznikající v jezírcích na výtoku odpadní vody z Karlovarského Zřídla ve kterých se odrážejí kolonádní domy. Karlovarská kolonáda, Karlovy Vary.
|
Ročník 2016 |
Kategorie Věda fotogenická |
pohřebiště Pohřebiště raftů. Rafty jsou karbonátové destičky vznikající jako škraloup na vodní hladině. Po inkrustaci ztěžknou a spadnou na dno
| zrcadlo 2 Keříčkovité formy vřídlovce hrají všemi barvami, v odlesku vodní hladiny jezírka se zrcadlí okna protějšího domu
| zrcadlo Různobarevné keříčky vřídlovce, v jezírku se zrcadlí okna protějšího domu, v levé spodní části se na slunci hřeje vosička
|
Ročník 2017 |
Kategorie Věda fotogenická |
fumaroly Fumaroly vypadají jako malé sopky a výhružně pouštějí síru a páru. Island, 2017
| ledové pobřeží Kusy utávajícího ledovce jsou přílivem přinášeny zpět na pobřeží. Island, 2017.
| bochánky Bochánky jsou vlastně mrazové tufury plné zemního ledu. Část této plochy je překryta lávou, která sem dotekla při výbuchu sopky Katla v roce 1975.
|
Ročník 2018 |
Kategorie Věda fotogenická |
kdo z koho Sopečná krajina, kterou pomalu ale jistě požírá okolní vegetace. Ruta de los Volcanes, La Palma, Kanárské ostrovy.
| ohrádky Vodní hospodářství v měsíční krajině Lanzarote. Ohrazením zachycujícím ranní rosu lze víceméně bezúdržbově pěstovat fíkovníky v krajině s minimálními srážkami. Lanzarote, Kanárské ostrovy.
| Černá sjezdovka. Na první pohled vypadá jak černá sjezdovka. Jedná se však o pozůstatky sopečné erupce staré cca 300 let. La Palma, Kanárské ostrovy.
|
Ročník 2019 |
Kategorie Věda fotogenická |
Rozpukaná země Ukok je země kruhových jezer a rozpukané země. Tato morfologie vznikla díky intenzivním mrazovým pochodům, které zde neustále panují.
| ledová palsa Palsa vzniká v blízkosti řek mrazovými pochody. Masy ledu poměrně rychle vyzvednou rašelinný pokryv a vznikne tak třeba dva metry vysoký kopec o poloměru až několik metrů.
| kontrasty Spoustu geologů bere hory nejen jako svou práci ale i jako své hobby. Mne vždy fascinovaly na horách kromě prostoru také kontrasty barev, světla a stínu.
|
Kategorie Vědci a jejich hobby |
Palynologický záznam Kolega Petr Pokorný, palynolog, má v náručí hrnec s argalem. Je to palivo, které se běžně užívá v oblastech kde je nedostatek dřeva. Jedná se v podstatě o rozsekané kravince. Zároveň je to však sedimentární záznam plný pylů, což je to po čem palynolog nejvíce touží. Vědecká výprava na plató Ukok, JV Altaj.
| hlavou v zemi Práce jako hobby, to je často práce geologa. Kolega Aleš právě zkoumá vnitřní strukturu kryogenního jevu zvaného palsa.
| Když se z "koníčka" stane koníček Koníčkem vědce je často jeho práce. A když je v horách hodně sněhu a nedá se projet autem, potom se z koníčka vědeckého stává koníček reálně (plató Ukok, rusko-čínsko-mongolská hranice)
|
Ročník 2021 |
Kategorie Věda fotogenická |
Země v pohybu Toto je palsa. Vzniká v blízkosti řek mrazovými pochody. Masy ledu poměrně rychle vyzvednou rašelinný pokryv a vznikne tak třeba dva metry vysoký kopec o poloměru až několik metrů. Země se hýbe pod nohama a se zemětřesením to nemá nic společného.
| Když se z "koníčka" stane koníček Koníčkem vědce je často jeho práce. A když je v horách hodně sněhu a nedá se projet autem, potom se z koníčka vědeckého stává koníček reálně (plató Ukok, rusko-čínsko-mongolská hranice)
| Hlavou v zemi Práce jako hobby, to je často práce geologa. Kolega Aleš právě zkoumá vnitřní strukturu kryogenního jevu zvaného palsa.
|
Kategorie Múzy ve vědě |
Hádej kdo je mojí můzou... Dcerka Markétka která mne zatím stále ráda doprovází do terénu. Archeologický kontext - halštatská pec na vápno, Nový Podvorov, Jižní Morava
|
Kategorie Vědci a práce domácí |
Cestou do práce Vědecká práce geologa nezačíná většinou v laboratoři. Někdy je získávání dat poměrně náročné, hlavně když nasněží a horská sedla nepřejede automobil. Ukok, Altaj
| Palynologický záznam kolega Petr Pokorný, palynolog, má v náručí hrnec s argalem. Je to palivo, které se běžně užívá v oblastech kde je nedostatek dřeva. Jedná se v podstatě o rozsekané kravince. Zároveň je to však sedimentární záznam plný pylů, což je to po čem palynolog nejvíce touží. Vědecká výprava na plató Ukok, JV Altaj.
|
Ročník 2022 |
Kategorie Věda fotogenická |
i tarpani měli zubní kámen Spodní čelist tarpana (pozdně glaciálního koně) z jeskyně Hučivá diera v Belianských Tatrách.
| Jen tě trochu opráším, nebude to bolet Někdy je nutné vést archeologický výzkum "z lana" a "z boku". V tomto případě vybírá kolega Atilla Vatansever pohřeb ženy, který byl odkryt při erozi sídelního pahorku na Hedvábné stezce v Jižním Kyrgyzstánu.
|
Kategorie Vědci a dobrodružství |
hlavně mne drž ať nespadnu... Někdy je nutné přivázat se na lano aby mohl člověk očistit a studovat sedimentární profil. A někdy je nutné přivázat se na jiného člověka a věřit mu. Výzkum sídelních pahorků v jižním Kyrgyzstánu, jaro 2022
|
Ročník 2023 |
Kategorie Věda praktická i nepraktická |
Bezhlavý Aleš Sprašové profily jsou něco jako archivy, které v sobě ukrývají environmentální informace z nejmladší minulosti planety Země. Lze tu objevit nejen pohřbené půdy ale také záznam o obdobích velkého sucha nebo chladu. Abychom zjistili informace které potřebujeme je často nutné šplhat do velkých výšek v ne úplně praktických podmínkách. Jeden z toho někdy může i ztratit hlavu. Lokalita Čata-Bíňa, Pohroní, sedimentární záznam posledních 130 000 let.
| Václav šlapající Václav Cílek ilustruje na říčních píscích Nilu fyzikální zákony. Tancem v kruhu v podstatě nasává podtlakem vodu z větší hloubky a zem pod sebou pravidelně rozkývává. Tímto způsobem lze rozkývat lecos, třeba i mrakodrap nebo Trojskou lávku.
|
Kategorie Kresba a ilustrace |
Vrták a hradba Ilustrace může být odlehčením jak zábavnou formou poukázat na faux paux při geoarcheologickém výzkumu. Bažinky jsou výborným sedimentárním archivem pro studium klimatických změn a pokud jsou nalézány v blízkosti archeologických lokalit mohou napomoci výrazně s širší interpretací vývoje lokality. Ten kdo někdy vrtal ovšem sám ví, že saháme do neznámého a co vyvrtáme je leckdy velkým překvapením. Ilustrace zachycená ve fázi zrodu.
| Klimatické změny v pravěku Ilustrace zábavnou formou podávající výstupy vědeckého výzkumu. Klimatické změny ovlivňují fungování společností dnes a dělo se tak tomu i v minulosti. V archeologickém záznamu lze takové propojení někdy vystopovat. Zvýšená potřeba skladování ve formě zásobních jam může být jedním z takových příkladů. A co způsobí klimatickou změnu? Těch možností je spousta, třeba i výbuch sopky na druhém konci světa.
|
Ročník 2024 |
Kategorie Věda fotogenická |
Pohled do minulosti a budoucnosti Zasněný pohled archeologa do krajiny kde doslova proběhla historie. Jsme v údolí Fergany v JZ Kyrgyzstánu, obklopeni tádžickými horskými hřebeny. Tady v paleolitu následovali lovci svou zvěř, v pravěku se tu lidé honili za zlatem, začátkem století tu byla úrodná zemědělská sídelní krajina následně převálcovaná turkickými nájezdy. Ve středověku se tu vyráběly železné ingoty pro polovinu ferganské kotliny a v novověku tu sovětští inženýři stavěli kanály. Dnes působí toto údolí klidně a opuštěně, ale na jak dlouho?
| Atillium Bulváry, vodní kanály, pole a domy pohřbené pod travnatým kobercem. Nově objevené pozůstatky sídelní struktury z doby prvních sedmi století po kristu, Ravat, JZ Kyrgyzstán
| Krtčí jitrnice Výplně chodeb po lezení krtka neboli "krotoviny". Tyto konkrétní jsou specifické tím, že byly vytvořeny ve sněhu a po utátí zůstaly na povrchu. Zdokumentovány byly v pravou chvíli, protože je do pár dní rozfoukal vítr. Hrana kráteru sopky Nemrut, jezero Van, JV Turecko.
|
Kategorie Věda mezigenerační |
Na okraji pole Také vidíte ta pole, zídky, kanály a domy, kterým vévodí sídelní pahorek? Jednou z možností jak zjistit více informací které nám tu dávní zemědělci zanechali je vyvrtat sedimenty schované pod travním kobercem. Právě to se chystá udělat archeolog který sem na rameni neúnavně vláčel geologický vrták.
| u pece Archeologická struktura by neměla být chápána pouze jako objekt svědčící o určité funkci ale zároveň jako jakýsi vzkaz z minulosti o úrovni znalostí, které jsou tímto předávány dále. Na fotografii je archeolog Atilla Vatansever stojící u reliktu válcové pece. Je to prozatím jediná zdokumentovaná válcová pec v Kyrgyzstánu. Podobné se v Japonsku používaly ve středověku na výrobu kameniny a porcelánu. Stáří pece není prozatím známo, jisté však je, že tento objekt musel sloužit právě jako doklad předávání určitého typu znalosti z generace na generaci.
| Cesta k chlebu Chléb považujeme za základní a nezbytnou komoditu, která provází lidstvo od vzniku zemědělství. Chléb má různé podoby a odráží kulturní zvyklosti. To jakým způsobem se vyrábí je na základě znalosti předávané z generace na generaci. Nezbytnou součástí přípravy je mouka a logicky technologie jakou se vyrábí se postupem času mění. V pravěku se běžně používaly k drcení zrn a výrobě mouky tzv. zrnotěrky. Ty dnes nacházíme na archeologických lokalitách a je to jako bychom nacházeli část výrobního procesu. Lokalita Ravat, 0 - 7 stol. po kristu, JZ Kyrgyzstán
|