CZ | EN
2023

2022

2021

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

příběhy



aktuální ročník soutěžepravidlakontaktgalerie
RNDr. Ing. Lukáš Vejřík
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Ročník 2015
Kategorie Věda fotogenická

Když si voda vezme souš
Na těchto fotografiích je sumec velký (Silurus glanis) pocházející ze zatopeného hnědouhelného lomu Most. Jezero Most je bývalý hnědouhelný lom, který je historicky dobře znám především kvůli transportu kostela po kolejích, jakožto nejtěžšího předmětu, který byl kdy po kolejích přepravován. Tento lom začal být zaplavován v roce 2008 a pomalu se z něj stávalo jezero. Studium dravých ryb v tomto jezeře je jednou z hlavních částí mé doktorské práce. Nicméně tato fotografie byla pořízena ve chvíli, kdy jsem se pracovně potápěl na jezeře za účelem mapování vodních rostlin. V hloubce okolo osmi metrů jsem narazil na zatopený les a ve větvích, kde kdysi hnízdili ptáci, spalo několik sumců. Ačkoliv je podvodní fotografie mým koníčkem a mám i poměrně kvalitní vybavení na tento styl focení, v daný okamžik jsem u sebe měl jen malý kompaktní fotoaparát, což se bohužel odráží na kvalitě fotografií. Nicméně nedostatek světla a ztráta barev alespoň přidávají na autentičnosti dané situace a dodávají podvodní scenériijakýsi melancholický nádech.


Když si voda vezme souš
Na těchto fotografiích je sumec velký (Silurus glanis) pocházející ze zatopeného hnědouhelného lomu Most. Jezero Most je bývalý hnědouhelný lom, který je historicky dobře znám především kvůli transportu kostela po kolejích, jakožto nejtěžšího předmětu, který byl kdy po kolejích přepravován. Tento lom začal být zaplavován v roce 2008 a pomalu se z něj stávalo jezero. Studium dravých ryb v tomto jezeře je jednou z hlavních částí mé doktorské práce. Nicméně tato fotografie byla pořízena ve chvíli, kdy jsem se pracovně potápěl na jezeře za účelem mapování vodních rostlin. V hloubce okolo osmi metrů jsem narazil na zatopený les a ve větvích, kde kdysi hnízdili ptáci, spalo několik sumců. Ačkoliv je podvodní fotografie mým koníčkem a mám i poměrně kvalitní vybavení na tento styl focení, v daný okamžik jsem u sebe měl jen malý kompaktní fotoaparát, což se bohužel odráží na kvalitě fotografií. Nicméně nedostatek světla a ztráta barev alespoň přidávají na autentičnosti dané situace a dodávají podvodní scenériijakýsi melancholický nádech.


Záškodník z dálného severu
Tato fotografie byla pořízena za půlnočního slunce loni v létě na souostroví Svalbard. Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl ve spolupráci s Centrem polární ekologie Jihočeské univerzity podílet na výzkumu parazitů a trofických úrovní ryb v polárních vodách poblíž tohoto souostroví. Tento tuleň vousatý (Erignathus barbatus) nám v průběhu odlovů ryb do tenatních sítí docela škodil. Vždy, když jsme začali sítě vytahovat z hloubky okolo čtyřiceti metrů, tak odkudsi připlul. Dříve, než jsme stihli dát síť a ryby do lodě, povedlo se tomuto záškodníkovi nám vždy nějaké ryby ukrást a síť navíc k tomu potrhat. Tento druh tuleně běžně loví ve velkých hloubkách přes 100 m a v potravě preferuje korýše a měkkýše. Nicméně je zřejmé, že se jedná o zvíře dost učenlivé a rychle si dokázalo spočítat, že mnohem snadnější než se potápět do stametrových hloubek je počkat si na rybáře, kteří mu ryby v sítích přitáhnou až pod nos, a pak rybáře jednoduše okrade. Jeho lovecké strategie tedy doslova nabízejí prostor ke zkoumání. Ačkoliv nám tento dobrák způsobil celou řadu komplikací, při pohledu na jeho roztomilou tvářičku se snad na něj ani zlobit nemůžeme.

Kategorie Vědci ve fotografii

Ichtyologická rutina
Standardní průzkum obsádky českých jezer a údolních nádrží za pomoci tenatních sítí.


50/50
Práce v oboru hydrobiologie je se odehrávají z 50 % na souši a z 50 % ve vodě, a tak si žádají i fotografie ve stylu 50/50. Je to můj oblíbený styl focení nabízející nevšední a neokoukaný pohled na věc. Zde se jedná o odlov dravých ryb za pomoci elektrického agregátu pro následné telemetricé značení.


Žena ve vědě
Ivana Matějíčková při letním monitorování podvodních rostlin na jezeře Milada v severních Čechách.

Ročník 2016
Kategorie Věda fotogenická

Za zrcadlem
Kelpové lesy u pobřeží Tasmánie dorůstají až k hladině z mořského dna v hloubkách větších než 40 metrů. Tím vytvářejí za zrcadlem v podobě hladiny skutečnou říši divů a zároveň obdobu našich suchozemských lesů.


Vesmírná loď 2
Oliheň vyfotografovaná při nočním sledování biodiverzity kelpových porostů u pobřeží Tasmánie.


Vesmírná loď 1
Oliheň vyfotografovaná při nočním sledování biodiverzity kelpových porostů u pobřeží Tasmánie.

Kategorie Vědci ve fotografii

Vysazování síhů do jezera Most
Jezero Most vzniklo rekultivací vytěženého lomu Ležáky. V tomto novém jezeře s hloubkou přes 70metrů nachází síhové ideální prostředí pro život.


Žena ve vědě podruhé
Ivana Matějíčková při monitorování kelpových porostů u pobřeží Tasmánie během australského léta (leden2016).

Ročník 2017
Kategorie Věda fotogenická

Od atomu na vrchol potravního řetězce III
Zcentrifugovaná krevní plazma sumce velkého používaná ke stanovení rychlosti obratu izotopového signálu ve tkáních jedince.


Od atomu na vrchol potravního řetězce II
Odběr krve od okouna říčního určené na analýzu stabilních izotopů dusíku ke stanovení trofické úrovně jedince v daném ekosystému.


Od atomu na vrchol potravního řetězce I
Odběr krve od sumce velkého určené na analýzu stabilních izotopů dusíku ke stanovení trofické úrovně jedince v daném ekosystému.

Kategorie Vědci ve fotografii

The big one
Vrcholový predátor sladkých vod Evropy ulovený při výzkumu potravy tohoto druhu na údolní nádrži Žlutice.


Hra s rychlostí
Zde tvoří dojem vysoké rychlosti přejíždějící výzkumné lodi na jezeře Medard velmi nízká rychlost závěrky použité zrcadlovky.


Žena ve vědě potřetí
Ivana Vejříková s albinotickým sumcem velkým uloveným na jezeře Most při studiu vlivu tohoto vrcholového predátora na vodní prostředí.

Ročník 2018
Kategorie Věda fotogenická

Hezčí než v akváriu 2
Podvodní scenérie lesních pramenů Fliridy (Ocala national fores)


Hezčí než v akváriu
Podvodní scenérie lesních pramenů Fliridy (Ocala national fores)


50/50
Leknín bělostný, asi nejkrásnější z našich vodních rostlin.

Kategorie Vědecké selfie

Podvodní selfie 2
To je tak když člověk monitoruje sumce pod vodou a nemůže žádného najít. Tak v zoufalství začne fotit alespoň sám sebe. Jezero Most


Podvodní selfie
To je tak když člověk monitoruje sumce pod vodou a nemůže žádného najít. Tak v zoufalství začne fotit alespoň sám sebe. Jezero Most

Ročník 2019
Kategorie Věda fotogenická

Hvězdná obloha
Mořské dno poseté hvězdicemi fotografováno při kurzu mořské parazitologie v Norsku


Česká horseshoe bend
Výrazný meandr nejstudovanější české údolní nádrže Římov.


Ďábel z hlubin
Ďas mořský vyfotografovaný při kurzu mořské parazitologie v Norsku

Kategorie Vědecké selfie

Vzhůru k nebesům
Monitorování chaluhových mělčin pomocí dronu ve středním Norsku


Mladý vědec
Můj syn Matěj zkoumá obří třiceticentimetrovou mnohonožku na ostrově Borneo

Ročník 2020
Kategorie Věda fotogenická

Strážce Křivoklátských hvozdů
Během monitoringu ichtyofauny tamních vody.


Upřímný úsměv vrcholového predátora
Fotografováno během konference Species on The Move v Krugerově národním parku, kde jsem přednášel o vrcholových predátorech.


Pohled predátora
Setkání s králem vrcholových predátorů během konference Species on The Move v Krugerově národním parku.

Kategorie Živly v přírodě

Ani rybářský král se letošním přívalovým dešťům nevyhnul.
Sledování potravní etologie ledňáčka během celodenní průtrže mračen.


Strážce Křivoklátských hvozdů
Během monitoringu ichtyofauny tamních vody.

Ročník 2021
Kategorie Věda fotogenická

Láska
Jarní námluvy potápek roháčů patří k těm nejkrásnějším představením v naší přírodě.


Přistání na vodě
Labuť je obyčejný pták, ale její neobyčejné přistání vždy zaujme.


Před zrcadlem
Daněk hasící žízeň na břehu údolní nádrže Žlutice

Ročník 2022
Kategorie Věda fotogenická

Pod chorvatským nebem
Nosorožík kapucínek je bezpochyby jedním z nejvíce osobitých druhů evropských brouků, se západem slunce se tito brouci probouzejí k životu a v okolí ztrouchnivělých stromů hledají svou životní partnerku.


Pod africkým nebem
Vidět ve volné přírodě kriticky ohrožené nosorožce černé je stále těžší. To samé platí o dokonale temné obloze plné hvězd bez světelného znečistění. Národní park Etosha v Namibii je zřejmě jediným místem na světě kde se dá vidět obojí na jednom místě a v jeden okamžik.

Kategorie Video

Král rybář na lovu
Video zaznamenává chování ledňáčka říčního, anglicky nazývaného kingfisher, během lovu


Zrození života
Ve 30 vteřinách časosběrného videa se odehrává týdenní vývoj pulců skokana hnědého od čerstvě nakladených vajíček až po samotné vykulení mladých pulců.

Ročník 2023
Kategorie Věda fotogenická

Prachová koupel
Sloní samice “popelící se“ v jílovém prachu v národním parku Etosha v Namibii.


Chlupatí Evropané
Makaci magot na Gibraltaru jsou kromě člověka jediní další primáti žijící divoce na Evropském kontinentu.


Pod severním nebem
Polární záře nad norským fjordem během terénního kurzu mořské parazitologie.

Kategorie Věda praktická i nepraktická

Ledová sprcha
Sloni jsou obrovská stvoření líně se pohybující africkými savanami, jakmile ale narazí na vodu, okamžitě ožijí a chovají se jako malé děti.


Tučňáci brýloví, trocha mrazivé Antarktidy v rozpálené Africe
Tučňáci brýloví jsou jediným druhem tučňáka hnízdícího u pobřeží Afriky a na tomto rozpáleném kontinentu tak trochu působí jako zjevení z jiného světa.


Tegula falls, nejvyšší vodopád světa s výškou 983 m
Tegula falls v dračích horách v JAR byl změřený českými geology pod vedením Martina Šíla a byl tak stanoven jako nejvyšší vodopád světa. Cesta k tomuto vodopádu je extra náročná a focení vodopádu díky jeho rozměrům téměř neuchopitelné. Prezentovaná fotografie je panoramatem pořízeným z dronu.