| | |
|
Ročník 2016 |
Kategorie Věda fotogenická |
Komfort v hnízdě Čerstvě vylíhlá mláďata rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a jedno vejce, které ještě na vylíhnutí čeká. Mláďata z tohoto hnízda měla to štěstí, že jejich rodiče ve svém hnízdě odhalili vejce kukačky obecné (Cuculus canorus) a vyhodili ho z hnízda pryč. Mláďata rákosníka se tedy mohla vylíhnout a mají šanci přežít do dospělosti.
| Malý Calimero Čerstvě vylíhlé mládě kukačky obecné (Cuculus canorus) v hnízdě hostitele rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus). Malá kukačka během několika dní vytlačí všechna vejce hostitele z hnízda ven, aby v něm zůstala sama a adoptivní rodiče mohli pečovat pouze o ni.
| Přežije jen jedna. Hnízdo rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) dvojnásobně parazitované kukačkou obecnou (Cuculus canorus). Protože v hnízdě hostitele může přežít pouze jedno kukaččí mládě, vytlačila již malá kukačka všechna vejce rákosníka ven z hnízda a na řadě je i vejce zatím nevylíhlé kukačky. Na Mutěnických rybnících je vícenásobný hnízdní parazitismus častý a kukačky tu o hnízda tohoto hostitele intenzivně soupeří.
|
Ročník 2019 |
Kategorie Věda fotogenická |
Nelítostný hladovec. Pohled do hnízda rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), ve kterém se ovšem namísto malých rákosníků vylíhlo mládě kukačky obecné (Cuculus canorus). Mládě kukačky začíná okamžitě velice nápadně žadonit o potravu a rapidně roste. Již dva dny po vylíhnutí je dost silné na to, aby z hnízda vytlačilo ostatní vejce a zajistilo si tak péči adoptivních rodičů pouze pro sebe.
| Osvětlení nového života uvnitř vejce. Pórovitá skořápka ptačích vajec umožňuje světlu pronikat dovnitř. Díky tomu můžeme spatřit embryo vyvíjejícího se jedince, a stanovit tak poměrně přesně čas jeho vylíhnutí. Tato metoda se odborně nazývá „candling“, ačkoli dnes již používáme speciální držáky se žárovkou namísto držení vejce před plamenem svíčky.
| Jako vejce vejci? Ne! Některé ptačí samice, i když patřící ke stejnému druhu, snáší trochu jiná vejce. Nápadné je to například u kukačky obecné (Cuculus canorus). Na obrázku vidíme vejce tohoto hnízdního parazita snesená k hlavnímu českému hostiteli, rákosníku velkému (Acrocephalus arundinaceus). Je nápadné, že některá vejce (umístěná schválně blízko sebe) jsou si velice podobná a byla tedy pravděpodobně snesena stejnou samicí. Díky této vzhledové variabilitě vajec máme možnost jednotlivé samice kukaček identifikovat a klást si tak další zajímavé ekologické a evoluční otázky.
|
Ročník 2023 |
Kategorie Věda fotogenická |
Identita skrytá v barvách. Jedině díky barevným kroužkům jsme na studijních lokalitách na Třeboňsku schopni identifikovat jedince vlaštovky obecné (Hirundo rustica), především kdo s kým „randí“ a v jakém hnízdě „bydlí“.
| Jedno vejce, dvě vejce… Zbarvení vajec prozrazuje mnoho o životě ptáků. Míra skvrnitosti a intenzita zbarvení podkladové barvy mohou například vypovídat o kondici samic vlaštovky obecné (Hirundo rustica). Protože vlaštovky snáší každý den jedno vejce, umožňuje nám jejich číslování určit pořadí snesení.
| Na dlani Při výzkumu hnízdního parazitismu na Mutěnických rybnících chytáme a kroužkujeme především kukačky obecné (Cuculus canorus) a jejich hostitele rákosníky (Acrocephalus spp.). Často nám ale v síti skončí i jiné ptačí druhy. Jedním z nich je ledňáček říční (Alcedo atthis), který se, položený na dlani, vyznačuje nebývale klidným chováním. Jedná se o přirozený stav paralýzy, kterému se odborně říká tonická imobilita (laicky také zvířecí psychóza), do níž se některé druhy zvířat dostávají, např. i kur domácí (Gallus gallus f. domestica). Funkce tohoto chování není vždy zcela jasná, nejčastějším vysvětlením je obrana proti predátorům, kteří jsou náhlou změnou chování kořisti natolik překvapeni, že na ni přestanou útočit.
|
Ročník 2024 |
Kategorie Věda fotogenická |
Oči - nejen okno do duše Vzhled očí hraje v životě ptáků důležitou roli. Například pomáhá při výběru vhodného partnera, protože barva očí může informovat o věku a kvalitě jedince. Starší a kvalitnější ptáci mají zpravidla duhovku sytější a výraznější barvy. U kukačky obecné (Cuculus canorus) se navíc předpokládá, že žlutá duhovka a kožní kroužek kolem oka napodobují zářivě žluté oči některých dravých ptáků, což kukačkám pomáhá odstrašit hostitele. Díky tomu mají kukačky volnou cestu a jednodušší práci při nakladení svého vejce do héstitelského hnízda. Na obrázku je mladý samec kukačky, u kterého se teprve začíná zářivě žlutá duhovka tvořit.
| Žebrácká opera Žadonění je chování, kterým mláďata vlastně žebrají o potravu přinášenou rodiči. Evoluce vytvořila mechanismy, které zlepšují komunikaci mezi mláďaty a rodiči, jako jsou jasně zbarvené zobáky a jazyky s tmavými skvrnami. Tyto výrazné vzory stimulují rodiče ke krmení pokaždé, když mládě otevře zobák. Když jsem tiše zapískal nad hnízdem rákosníků proužkovaných (Acrocephalus schoenobaenus), mláďata okamžitě začala žadonit, domnívajíce se, že jsem jejich rodič, který je přišel nakrmit. Potravu sice nedostala, za to jsem ale každému z nich věnoval malý hliníkový identifikační kroužek.
| Malý Sisyfos Aby mládě kukačky obecné (Cuculus canorus) přežilo v hnízdě mnohem menšího hostitele, je zásadní, aby adoptivní rodiče přinášeli potravu pouze jemu. Proto již druhý den po vylíhnutí kukaččí mláďě instinktivně vytlačuje ostatní vejce z hnízda. Přestože je při tomto výkonu stále slepé, disponuje silným svalstvem a malou prohlubní na zádech, které mu umožňují vajíčko vybalancovat a přehodit ho přes okraj hnízda. Toto unikátní chování jsem měl možnost pozorovat na hnízdě rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus), našeho běžného hostitele kukačky.
|