| Ročník 2019 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Nerušte mě, dělím se. Průřez myším vejcovodem s rýhující se zygotou. Lze pozorovat i malou pólovou buňku. | Čekání na spermii. Zralý folikul ve vaječníku myši obsahující vajíčko v meiotickém dělení. | Borelie nikdy nespí. Průřez močovým měchýřem myši infikované spirochétou Borrelia burgdorferi. Zeleně - borelie, modře - jádra buněk močového měchýře, červeně – červené krvinky. Preparát zhotovila RNDr. Marie Vancová, Ph.D., Laboratoř elektronové mikroskopie. |
| Ročník 2020 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Strom života Krevní řečiště v kůži rypoše. | Roztomilý parazit Hlava parazita z chobotnice. | Slunce na Zemi Průřez stonkem konvalinky (autofluorescence). |
| Kategorie Živly v přírodě | ||
Když duchové tančí Můj soukromý živel. | ||
| Kategorie Věda v karanténě | ||
Čas byl infikován! Pomalu se uzdravuje. | ||
| Ročník 2021 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Predátor z hlubin Larva chrostíka Hydropsyche argentipes. | Hedvábná stezka Snovací žláza larvy chrostíka. | Zatím v bezpečí Zárodek bource morušového. |
| Kategorie Múzy ve vědě | ||
Neznámá galaxie Dva typy buněk v tukovém tělese čmeláka. | Dostaveníčko v zeleni Žláznaté trichomy na listu odrůdy brambor, Red Anna. | |
| Ročník 2022 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Černí pasažéři Forontní roztoči využívající kůrovce Ips typographus k přesunu z místa na místo, kde se opět usadí na těle dalšího kůrovce. Připraveno ve spolupráci: MSc. Marija Milosavljevic | Kůrovec ve štuclíku Houba Beauveria bassiana parazitující na mrtvém těle lýkožrouta smrkového, Ips typographus. Připraveno ve spolupráci: MSc. Marija Milosavljevic | Kůrovec v nebi „Oblak“ houby Beauveria bassiana parazitující na mrtvém těle lýkožrouta smrkového, Ips typographus. Připraveno ve spolupráci: MSc. Marija Milosavljevic. |
| Kategorie Vědci a dobrodružství | ||
Mrhalská příšera Název Hydropsyche je odvozen z řeckých kořenů: hydrias - vodní a psyche - duch | Okraj Zeměplochy Larvy čeledi Limnephilidae jsou především trhači, kteří se živí rostlinami | Místo činu Stavba schránek u Potamophylax cingulatus s velkými částicemi vyžaduje méně času, ale vyšší kvalitu hedvábí |
| Kategorie Video | ||
Pohled do řídícího centra Nervová tělesa v mozku dospělce Hyalophora cecropia | Když rupnou nervy Mozek larvy Hyalophora cecropia. Bíle jsou značeny neurony obsahující pigment disperzní hormon (PDH) a jejich nervové procesy, zeleně jsou značeny mozková tělesa (synapsin) a modře jádra neuronů (DAPI) | |
| Ročník 2023 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Krvavý soumrak Spermie v samčích reprodukčních orgánech slunéčka východního, Harmonia axyridis. Jedná se o paraplastový řez tělem slunéčka, barvený technikou Masson trichrome. | Nerozluční přátelé Svalnatý a žláznatý trichom na listu bramborové odrůdy Marabel. | Raketou na Mars Části vaječníku čmeláčí královny. Vyvíjející se vaječná buňka je vyživovaná skupinou sesterských buněk. |
| Kategorie Věda praktická i nepraktická | ||
Na vlásku Detail vlasového kořínku zvídavého studenta, pořízený během praktického mikroskopického cvičení. | Učesané spermie Spermie v samčích reprodukčních orgánech slunéčka východního, Harmonia axyridis. | Spletitá cesta Hedvábí předivky brslenové, Yponomeuta cagnagella. |
| Ročník 2024 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Kopcovitý terén Detailní záběr malé části povrchu těla můry Neomicropterix cornuta z čeledi Micropterigidae, pořízený skenovacím elektronovým mikroskopem. Čeleď Micropterigidae je nejstarší existující čeledí můr. Fotografie byla pořízena při studiu hedvábí a morfologie posledního larválního instaru, který tvoří pevné oválné hedvábné kokony. Spolupráce na projektu profesora Michala Žurovce, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice. | Pohled do hlubin Průřez vrcholovou částí stonku vodní rostliny bublinatky Utricularia macrorhiza. Kombinace autofluorescence v UV, zeleném a červeném světelném spektru odráží přítomnost různých fenolických látek. Fotografie byla pořízena při studiu anatomických změn stonku u několika druhů rodu Utricularia. Spolupráce na projektu Dr. Lubomíra Adamce, Botanický ústav AV ČR, Třeboň. | Hadí oko Průřez vrcholovým segmentem stonku vodní rostliny bublinatky Utricularia macrorhiza. Barveno toluidinovou modří na přítomnost fenolických látek. Fotografie byla pořízena při studiu anatomických změn stonku u několika druhů rodu Utricularia. Spolupráce na projektu Dr. Lubomíra Adamce, Botanický ústav AV ČR, Třeboň. |
| Kategorie Věda mezigenerační | ||
Módní trendy ve vědě Zatímco mikroskopické technologie se vyvíjejí závratnou rychlostí, styl oblékání vědeckých pracovníků zůstává stejný. Snímek byl pořízen ve spolupráci s kolegy Dr. Colina Ruiz Francisco Javier a profesorem Ivo Šaumanem. Foceno v prostorách Laboratoře mikroskopie a histologie, Entomologický ústav Biologického centra AV ČR, České Budějovice. | Vidíte to taky, pane profesore? Během života jedné generace vědců dochází k výrazné modernizace mikroskopických technologií a k posunu hranic lidského vnímání mikrosvěta a dějů, které se v něm odehrávají. To sebou přináší i nutnost zvládnutí poměrně složitých softwarů, kterými lze moderní techniku ovládat. Snímek byl pořízen ve spolupráci s kolegy Mgr. Šárkou Podlahovou a profesorem Ivo Šaumanem. Foceno v prostorách Laboratoře mikroskopie a histologie, Entomologický ústav Biologického centra AV ČR, České Budějovice. | |
| Kategorie Analogová fotografie | ||
Vesničanka Fotografie z japonského venkova v jižní části ostrova Honšů, pořízena v roce 2003. Fotoaparát Olympus OZ 120, film Kodak. | Japonský venkov Fotografie japonského venkova v jižní části ostrova Honšů, pořízena v roce 2003. Fotoaparát Olympus OZ 120, film Kodak. | |
| Ročník 2025 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Dámy na tahu Glykoprotein vylučovaný flaviviry (dengue, Zika, žlutá zimnice) mění permeabilitu lidských endoteliálních buněk (způsobuje rozdílnou distribuci složek endoteliálního glykokalyxu). Tyto složky se barví pomocí markeru konjugovaného s fluoroforem. Fotografie vznikla při práci na projektu RNDr. Martina Paluse, Ph.D., Laboratoř arbovirologie, Parazitologický ústav, Biologické centrum AV ČR. | Kaleidoskop Rozdílné tvarové variance schránek mřížovců (Radiolaria). Ozdobné schránky s velkými otvory jsou tvořeny z oxidu křemičitého. Fotografie vznikla ve spolupráci s PhDr. Janem Petrem, Ph.D., Katedra biologie, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, během přípravy fotodokumentace pro nové vydání učebnice Biologie buněk od autorky doc. PaedDr. Radka Závodská, Ph.D. | Živá freska Nálevník rodu Trichodina, česky brousilka, parazituje na vodních živočiších zejména na rybách. Fotografie vznikla ve spolupráci s PhDr. Janem Petrem, Ph.D., Katedra biologie, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, během přípravy fotodokumentace pro nové vydání učebnice Biologie buněk od autorky doc. PaedDr. Radka Závodská, Ph.D. |
| Ročník 2026 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Vetřelec v hedvábí Při studiu hedvábí různých druhů motýlů (řád Lepidoptera) lze mnohdy objevit skutečné mikroskopické poklady v podobě miniaturních organismů, jejich schránek či vajíček. Rozměry těchto objektů dosahují pouhých desítek mikrometrů. V hedvábí rodu Tischeria (drobní minující motýli - s housenkami žijícími uvnitř listů) jsme nalezli blíže neurčený organismus se segmentovaným řaseným tělem. Tento nález dokládá, že hedvábné zámotky mohou sloužit jako mikrostanoviště pro další, dosud málo prozkoumané organismy. | Poklad z hedvábí Při studiu hedvábí různých druhů motýlů (řád Lepidoptera) lze mnohdy objevit skutečné mikroskopické poklady v podobě miniaturních organismů, jejich schránek či vajíček. Rozměry těchto objektů dosahují pouhých desítek mikrometrů. V hedvábí Neomicropteryx cornuta jsme zachytili pozoruhodnou schránku či vajíčko dalšího miniaturního organismu. Jeho původce se nám nepodařilo určit, avšak objekt již posloužil jako útočiště jednobuněčným organismům. | Cesta hedvábí Snovací žláza rodu Tischeria, drobných minujících motýlů s housenkami vyvíjejícími se uvnitř listů, je členěna do tří základních oddílů – předního, středního a zadního. Každý z těchto oddílů se vyznačuje odlišnou morfologickou stavbou. Tvarově diferencované buňky stěny žlázy produkují do jejího lumenu hedvábné proteiny, které následně vytvářejí hedvábné vlákno. |
