| Ročník 2019 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Atraktivní sliz Polysacharidový obal semen přitahuje prospěšné kořenové bakterie (zeleně), které jsou pak během klíčení připraveny kolonizovat kořen a poté stimulovat růst rostliny. | Od narození spolu! Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) kolonizují rostliny již během klíčení. Poté stimulují růst rostlin (např. produkcí fytohormonů) a zajišťují si tak více kořenového sekretu jakožto zdroje energie. | Fluorescenční strom Ve skutečnosti část listu kolonizovaného na svém povrchu prospěšnými bakteriemi (zeleně). Fluorescence chloroplastů červeně, fluorescence průduchů modře. |
| Kategorie Vědecké selfie | ||
Mimozemšťan Výběr květů huseníčku pro následnou lokalizaci proteinů v klíčícím pylu. | ||
| Kategorie Vědci a jejich hobby | ||
Umění (pra)starých mistrů Věděli jste, že Saúdská Arábie je světovou pokladnicí prehistorického umění? Nesčetné lokality cenných petroglyfů měl jen málokdo možnost shlédnout a prozkoumat. | A přece se točí Světelné stopy hvězd ve pouštním skalním městě v Saúdské Arábii. Patrná je různá barevná teplota hvězd. Délka expozice 4 h. | A přece se točí Světelné stopy hvězd nad lávovým polem a sopkami Harrat Khaybar v Saúdské Arábii. Patrná je různá barevná teplota hvězd. Délka expozice 5 h. |
| Ročník 2020 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Prospěšné bakterie místo hnojiv Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) běžně kolonizují rostliny a významně stimulují jejich růst či odolnost. Rostlina jim naopak poskytuje část své produkce cukrů. (Snímek horní části kořene a prázdného semenného obalu huseníčku ve 3D rekonstrukci z konfokálního mikroskopu). | Prospěšné bakterie Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) kolonizují rostliny již během klíčení. Poté stimulují růst a odolnost svých hostitelů. Rostlina jim naopak poskytuje část své produkce cukrů. V přírodě zřejmě neexistují rostliny bez symbiotických bakterií. | |
| Kategorie Živly v přírodě | ||
Stále aktivní Bromo Indonéská sopka Bromo uprostřed vulkanického komplexu Tengger vykazuje kolísavou aktivitu i v rámci dne. Poslední ničivý výbuch, který přetvořil krajinu této kaldery, se odehrál roku 1974. | Brána do pekla Bouře nejsou hněv boží, je však pravou, že blesky zabijí 4x častěji muže než ženy, trvají asi 1/4 s, dosahují teploty kolem 30 000 °C a teče jimi proud asi 50 000 A. Přesto je lov blesků oblíbenou disciplínou fotografů (4x častěji můžu než žen). | Láska bouřku nevidí! Bouřlivé červnové odpoledne v Mnichově po skončení mikroskopického workshopu. Lidé z náměstí se stihli schovat před lijákem jen tak tak. Ti milenci ale samozřejmě zmokli. |
| Kategorie Věda v karanténě | ||
Všední den v houmofisu Protože byly zavřené i školy, člověk se přes den těžko soustředil. | Rejnok manta fluorescenční A jak jsme nemohli experimentovat, zpracovávali jsme alespoň mikroskopické obrázky. Z gigabajtů dat z fluorescenčního mikroskopu se vynořil rejnok manta. Ve skutečnosti špička listu huseníčku během sledování kolonizace jeho povrchu prospěšnými bakteriemi (zeleně), modře - chlorofyl, červeně - průduchy. | |
| Ročník 2021 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Siločáry Povrch listů kolonizují nejrůznější druhy bakterií, jak patogenní, tak prospěšné. Prospěšné bakterie mohou například chránit rostlinu před patogenními mikroorganismy produkcí antibiotik či toxických látek. (Zeleně: bakterie, fialově: stěny rostlinných buněk, modře: chloroplasty v buňkách průduchů. | Ze dřeva lze vyrobit ledacos – jen ne stromy. Spisovatel Jan Sobotka to vystihl dobře. Dřevo je produktem rostlinných buněk, které kolem sebe vytvářejí buněčnou stěnu složenou ze směsi organických látek, jimž dominuje celulóza, hemicelulóza a lignin. Syntéza, export a ukládání těchto látek jsou přesně regulovány. Právě díky tomu nabývají rostlinné buňky, a potažmo celá rostlinná těla, specifických tvarů a fyzikálních vlastností. Silné buněčné stěny mají především cévy, které vedou vodné roztoky z kořenů do nadzemních orgánu rostliny. | |
| Kategorie Múzy ve vědě | ||
Boží světlo Vzácné chvíle v přírodě, kdy krajinu nasvítí zajímavé světlo, vyvolávají otázky, jak to funguje, pro koho a proč? Mohou podněcovat naši zvídavost nebo relaxovat naši mysl a pomoci vnímat svět v dobrém světle. | Úránia - múza hvězdářství Ve starém Řecku byla astronomie považovaná za umění a jejím patronem Úrania, dcera Dia. Fotografování noční oblohy organicky spojuje umění, řemeslo a vědu. Na snímku dráhy hvězd po pětihodinové expozici v jihozápadní části oblohy na jaře nad pouští Rub al-Chálí. Zajímavá je různá barevná teplota jednotlivých hvězd. | Povstání přírodního tvaru Tvary a barvy v našem životní prostředí zásadné ovlivňují náš duševní vývoj od narození. Za vznikem rozličných přírodních tvarů přitom stojí relativně jednoduchá a univerzální pravidla, jejichž podstata tkví v matematice či fyzikální-chemii. Právě neviditelné interakce specifických molekul, koncentrační gradienty a elektrické náboje v buňkách živých organismů vedou nakonec k formování fascinujících makroskopických struktur. |
| Kategorie Vědci a práce domácí | ||
Nakrájej zelí, řekla. Hlávkové zelí bylo vyšlechtěno z brukve zelné původně rostoucí ve Středomoří. Konzervované pomocí fermentace bakteriemi mléčného kvašení bývalo v zimním období důležitým zdrojem vitamínů našich předků. | ||
| Ročník 2022 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Pyl v prašníku Jakmile se plně vyvinou pylová zrna (modře), prašník praskne (růžově) a pyl může být roznášen pomocí větru nebo opylovačů na blizny stejného či jiných květů. Prašník obvykle nese dlouhá nitka (zeleně). Huseníček rolní, přirozená fluorescence snímaná pomocí konfokálního mikroskopu. | Oko Půdní bakterie (zeleně) prožírající se svazky pektinu, který je důležitým polysacharidem ukládaným na povrchu semen (fialově). Pektin ve vlhkém prostředí nabobtná do podoby gelu, což chrání klíčící semeno a také poskytuje potravu bakteriím, které se mohou rychle namnožit a efektivně kolonizovat mladý kořen. Mnoho druhů bakterií žije na kořenech a přirozeně podporuje růst rostlin. (Fluorescenční mikroskopie, snímáno konfokálním mikroskopem.) | Asteroidy Zárodky rostlin v semenech jsou dobře chráněny díky semenným obalům. Pokud dojde k poruše transportu stavebních látek pro tvorbu semenného obalu (zde vinou mutace v komplexu exocyst, který řídí buněčnou sekreci), semena získají abnormální tvar a nekompletní obal. Vpravo dole normální semeno, ostatní mají mutaci v genu SEC15a. Semena huseníčku rolního, přirozená fluorescence snímaná pomocí konfokálního mikroskopu, 3D rekonstrukce ze série snímků. |
| Kategorie Vědci a dobrodružství | ||
Altaj - nejvyšší pohoří Sibiře Trek panenskou divočinou přes Severočujský hřbet zabere krásných třináct dní. V polovině přecházíme třítisícové sedlo Medvědí tlapa (hřeben v pozadí), kde se na sněhu a zledovatělé suti zasekla ruská rodina se třemi dětmi. Mačky nemají, prochladli. Pomáháme jim přes sedlo, zahříváme děti, náročná akce trvá přes čtyři hodiny. Chodí tu málokdo – myslíme, že měli z pekla štěstí… | Grónsko Po dvanácti dnech putování arktickou divočinou přicházíme z přístavu Sisimiut podél polárního kruhu k nekonečnému grónskému ledovci. Pokrývá skoro celý největší ostrov světa a jeho mohutnost činí až tři kilometry. V těchto končinách musí být člověk odolný a zcela soběstačný. Odměnou je volnost, dobrodružství, panenská příroda, to vše ve společnosti skvělých parťáků. | Mouřenínem v Mauretánii Nákladní vlak s jemně drcenou železnou rudou je nejrychlejší cestou ze západního cípu Sahary do přístavu Nouhadibou. S desítkami vagónů a kilometrem na délku patří k nejdelším vlakům světa. Jede se nějakých 14 h přes noc, takže na rudě jíte, spíte i …. Nezastavujeme! O tři vagóny dál se veze pasák se stádem koz. Nadšení z hvězdnaté oblohy a nevšedního dobrodružství brzy střídá vlezlá zima a lepivý prach. Umýt ho zabere tři dny. Oblečení? Na vyhození. |
| Ročník 2023 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Semena a sliz Většina rostlin vytváří semena obalená pektiny (polysacharidy), které při styku s vodou nabobtnají do podoby gelu či slizu. Tento obal pomáhá chránit semena a usnadňuje jejich klíčení. | Molekulární biologie na vlastní oči Složité a často velmi krásné tvary rostlin jsou ve své podstatě dané molekulárními interakcemi, které se odehrávají v buňkách jejich těl. Komplexní souhra genů, organických makromolekul i anorganických iontů podmiňuje tzv. vývojový program každého druhu. Specifický tvar a funkci tak dostávají jednotlivé buňky, ty se zároveň dělí a uspořádávají do tkání a orgánů. Vzniká unikátní tvar. | Stromy dračí krve v ohrožení Reprodukce dračince rumělkového, nazývaného strom dračí krve kvůli své rudé pryskyřici, jenž roste pouze na jemenském ostrově Sokotra, je vážně ohrožena. Populace těchto dlouhověkých stromů, symbolu Sokotry, se v posledních desítkách let téměř neobnovuje vinou zdivočelých stád koz, které decimují semenáče nejen tohoto sokotránského endemitu. Bez důsledné ochrany hrozí stromům dračí krve vyhynutí. |
| Ročník 2024 | ||
| Kategorie Věda fotogenická | ||
Spaghetti di saccaromiceti Kvasinky z rodu Pichia jsou nedostižným pomocníkem při výrobě vína. Ač jsou kvasinky jednobuněčnými organismy (houbami), dokáží se při vývoji svých kolonií uspořádávat do komplexních „mnohobuněčných“ tvarů. Špagetovitá morfologie kolonií patří k nejkrásnějším. | Zlatavý podzim S poklesem teplot a slunečního svitu na podzim se fotosyntéza stává neúčinná, proto opadavé víceleté rostliny shazují listy, aby zabránily zbytečné ztrátě vody – vzrostlý strom vypaří listovými průduchy několik set litrů vody denně. Před opadem listů se zelené chlorofyly rozpadají jako první, tudíž v listech vyniknou zbylá barviva ze skupiny antokyanů a karotenoidů v různých poměrech, která udávají barvy podzimu. | Rudý červen Maková panenka patří k ohroženým druhům naší přírody. Její přirozený biotop totiž mizí vinou selektivních herbicidů cílených na polní plevele, mezi něž patří i mák vlčí. Tento krásný plevel jinak přináší výrazné hospodářské škody. S bohatými porosty máku a jeho přirozenými obyvateli se tak setkáváme zpravidla již jen na okrajích polí. |
| Kategorie Věda mezigenerační | ||
Divoký Kurdistán po 45 letech Původně římský most Delal (Zakho, severní Irák), jak ho zachytili dva rostlinní biologové, dva cestovatelé, ovšem v jiném čase. Při první cestě do Iráku (2012) jsem si zapůjčil diapozitivy prof. Miroslava Kamínka (in memoriam), specialisty na rostlinné hormony, který o 45 let dříve působil na univerzitě v Bagdádu, abych mohl zachytit stejná historická místa. Změnila se. Mirek na předložené fotky reagoval památnými slovy: „Člověče, nikdy se nevracej na místa, kde se ti líbilo“. | ||
